středa 23. prosince 2015

Vánoce přicházejí...

...radujme se, přátelé! Každým rokem touto dobou řeším otázku: proč nám někdo, u všech svatých, neustále nutí jakéhosi podivného geronta v červených hadrech coby posla Vánoc?! Tomu z Východu se ani přes úpornou snahu infiltrace nezdařila. Odpor obyvatelstva byl nepřekonatelný...
 
Však po léta vzývaným Západem vytrvale vnucován je nám jiný děd! A obyvatelstvo, jak se zdá, pomalu podléhá. Podléhá dědkovi, podléhá kozumnímu šílenství, jehož je zavilý stařec symbolem. Ožíračka, rybička, stromeček, dárečky, přežíračka, stříleníčko rachejtliček... a potom, s odporem a kocovinou, hajdy zpátky, do rachoty!
 
Ale když on ten náš Ježíšek je marketingově tak špatně uchopitelný... :)
 
Vánočnímu šílenství se snažíme vyhýbat. Společně s manželkou nesnášíme "tělo na tělo" v přeplněných nákupních centrech. O to více si však užíváme pečení a výrobu vánočního cukroví.
 
 
Gastrokocour s těmito pozdravy: čau, mňau, mňam, ham!
 
 
Moje drahá vyrobila z domácího lineckého těsta extra tenké košíčky. Při potírání džemem jsem si musel počínat zvlášť opatrně. Džem jsem použil rybízový, letošní šarži. Při výrobě džemů nepoužívám chemické ani želírovací látky. Ovoce má pektinů dostatek, jde jen o to, mít trpělivost a varem směs redukovat na správnou hustotu.   

Toto je vpravdě blbá fotografie, uznávám. Dvě hodiny v noci, únava udělala své. Košíčky vpravo jsou naplněny vypeckovanými višněmi z domácího kompotu. Košíčky na levé části podnosu jsou již pokryty směsí vlašských ořechů, drcených piškotů a rumu.

Nakonec jsem košíčky opatrně potáhnul čokoládou a ozdobil vlašskými ořechy. V pravé části je patrné, že poloviny jader poměrně brzy došly. Musel jsem se spokojit s menšími kousky ořechů. Ale to jsem ve tři hodiny ráno již opravdu neřešil :).











 

Žádné komentáře:

Okomentovat