neděle 15. ledna 2017

Nastal čas gastrostesku

- po několika málo receptech. Dnes bych podrobil drobnému drobnohledu oblíbenou televizní show. Nemám moc času na sledování kuchařských pořadů. Zdeňka si ale tu a tam pustím. Často pak přemýšlím nad tím, proč jsou vlastně lidé, kteří očividně nic neumí a kteří ve svých podnicích čile pěstují bezútěšný binec, ochotní a přístupní tomu, aby před  významnou částí národa riskovali zesměšnění a zostuzení?

Co přiměje kuchaře, číšníky či majitele, aby se před televizní kamerou prezentovali jako neumětelové nebo naprostí debilové? Snad víra v příchod Spasitele  - kuchař se polepší, majitel prozře, číšník po "zásahu" zvenčí začne milovat lidi...  Kdo ví, snad to opravdu pomáhá, ale přece jen - je to show, která jde především po sledovanosti. Podle mne spočívá hlavní přínos v osvětě, kterou Zdeněk šíří. Pořad bych doporučil především všem učňům oboru a čerstvým adeptům kuchařského řemesla.

Všem těm, kteří se sice vyučili s vyznamenáním, v praxi však nedovedou ani popsat výrobu tak banálního výrobku, jakým je majonéza! A potom mně popisují, jaká že to byla v učení zábava, jak se s paní mistrovou nasmáli... A paní mistrová si neuvědomuje, že daleko větší službu by svým svěřencům prokázala tím, že by jim pravidelně a ustavičně větrala faldy. Kdyby je proháněla tak, že by si občas v koutku duše poplakali!

Leč, nechme stranou známé bolístky. Dnes bych se rád zmínil o jednom pokračování pořadu, které mne doslova uzemnilo. Zdeněk navštívil jakési bývalé rekreační zařízení, v současné době v rukou jistého manželského páru. Těžiště gastronomicko-rekreačního komplexu spočívalo v ubytování, stravování a zábavě seniorů. I když, zábavě...

Zatímco se Zdeněk zabýval peripetiemi manželského gastropáru, na obrazovce proběhl záběr ze společenského sálu dotyčného zařízení, kde jakási "bavička" seniorům přednášela vtipy. No, a v konkrétním vtipu si vzala na paškál nešťastnou zpěvačku, která, usmýkána životem, svoji světskou pouť ukončila skokem pod vlak.

Vtip pojednával o tom, že pán přišel do kadeřnictví a na dotaz, jak chce ostříhat, odvětil:
"Na (vyslovil jméno zpěvačky), jen tak přejet mašinkou!"
Hrůza. Příznačné bylo, že se v sále nezasmál ani jeden člověk...

Kde je nějaká etika, kde zůstala úcta ke člověku, kam se poděl respekt k lidskému životu? Proč takovou příšernost nevystřihli?


Je mi smutno. A tak jsem si nalil čtvrtku stopečky pomerančového likéru Grand Marnier. Připíjím všem - na život, na slušnost, na profesionalitu a tvůrčí invenci!

S pozdravy čau a mňau

Gastrokocour    

Žádné komentáře:

Okomentovat